Rekapitulace roku 2016: osobní život i blog


Každý rok musí přijít ke svému konci, aby mohl začít nový. Jde o nevyhnutelný životní koloběh, kterému se nelze vyhnout. Lidé stárnou, trendy se mění, společnost se vyvíjí a nové a nové věci a události se dějí. Některé okamžiky nás dokáží změnit natrvalo a jiné si budeme pamatovat do konce našich životů. A proto bych tu rád zrekapituloval rok 2016. Co se důležitého v mém životě událo. Jak v soukromém, tak tady na blogu.
Prvním a nejdůležitějším krokem je má cesta k řidičskému opravnění. Nejsem duší ani srdcem automobilový „nadšenec“. Jediné, co z tohoto světa ovládal, než jsem do něj vstoupil, jsou značky vybraných automobilových společností, což je na kluka ostuda. Nejspíše to bude tím, že ani jeden z mých rodičů auto neměl, a tudíž jsem se s tím ani nezabýval. Oproti svým spolužákům, kteří dělali řidičák v 18 letech, já ho udělal ve svých 23, a to na druhý pokus. Teď se ještě rozjezdit, abych nemusel mít s sebou spoluřidiče, který mě kontroluje. Samozřejmě s tím se pojí i mé staronové auto. Pořídil jsem si do svých řidičských začátků Volkswagen Kango, rok 2002. Samozřejmě v dobrém stavu a s tím se váže i platba pojistky.
Dalším přelomovým okamžikem byl literární festival Humbook. Šlo o můj první festivalový zážitek vůbec. Měl jsem štěstí, poznal několik zajímavých osob, pokecal s dvěma booktuberkami a nechal si podepsat do sbírky další knížku. Šlo o zajímavý a vcelku pozitivní zážitek.
A posledním osobnějším zážitkem je návštěva zubařů. Jeden člověk by nevěřil, kolik zubů musí ven, když si chce nechat narovnat pohromu v ústech. Nejenže budu v dalších dvou letech nosit fixní rovnátka, ale ještě k tomu se na mě v minulém roce vystřídalo minimálně pět zubařů. A to mi zatím vytrhli pouze dva zuby, přičemž jsem zjistil, že mám jako bonus 2 devítky a hezký zánět. Možná napíšu i příběh.
Přečetl jsem svou první anglickou knihu. Harry Potter and the Cursed Child nepočítám, protože se nejedná o knihu v pravém slova smyslu (jde spíš o scénář). Ale abych od této série neodešel daleko, šlo o první díl: Harry Potter and the Philoshoper‘s Stone. Trvalo mi přibližně rok („Ne, nečetl jsem jednu stranu denně!“) knihu přečíst, ale nakonec jsem se tím prokousal a určitě zkusím další díl. Nyní v originále čtu Miss Peregrine’s Home for Peculiar Children, ale jelikož začíná zkouškové, v lednu knížku sotva otevřu. Určitě čekejte recenzi.
Nejzajímavějším knižním počinem, který jsem v roce 2016 četl a objevil, byla Jiskra v popelu od Sabaa Tahir a docela zajímavý byla novelka Sůl moře od Ruty Sepetysové.
V seriálovém světě mě zaujmuly novinky: Stranger Things, Westworld nebo zajímavý fantasy seriál The Shannara Chronicle. Hlubokou ránu po sobě zanechal náhlý konec Penny Dradful.
V minulém roce jsem si založil facebookovou stránku, kde publikuji nejaktuálnější příspěvky, ale také různé zajímavosti, které na blog nepatři. Určitě mě tam sledujte. Dále mám účet na goodreader.com, takže pokud vás zajímá, co jsem (ne)četl nebo mám rozečtené, odpovědi hledejte tam.
V minulém roce jsem zašel do kina na Fantastická zvířata a kde je najít (měl bych chodit častěji) a zamiloval si několik nových songů, například: Bird Set Free, Angle Down, Haleluja a Back from the Edge, třeba Vás zaujmou.
Také jsem se pustil do více osobnějších příspěvků. Žánr jsem pojmenoval „Příběh psaný životem“, zkráceně PPŽ. První příspěvkem v této sérii je: Dobrý skutek.
Mým nejvíce ztrátovým projektem, co se času týče, byl KreatiCom, který měl za cíl: „Pomoci ústeckým studentům z UJEPu získat praxi v oboru studia.“. Bohužel to jaksi zapadlo pod koberec, poněvadž lidé stojící za tímto nápadem si nejspíše stanovili nesmyslné cíle, sebevražedný deadline a celková spolupráce týmu vázla. Na druhou stranu jsem získal nové zkušenosti, celkový přehled a kontakty. Tuto nepříliš povedenou zkušenost si však chci napravit v již zaběhlé Studentské Unie.
Na začátku minulého roku naši domácnost opustilo morče, které mělo problémy s přijímáním potravy, a tudíž jsem ho měl krátce. Dále kočka, ale ta už měla svůj věk. Nejhorší ztrátou bude odchod psa, u kterého se našla rakovina a bohužel s tím nešlo nic dělat. Naštěstí máme nové štěně, protože dům bez psa prostě nemá smysl.
Na úplný závěr bych chtěl dodat, že se mi narodil synovec, což je pozitivní zpráva. Nechci však počítat, kolikátý synovec už to vlastně je. Nejspíše se jedná o úděl nejmladšího, aby byl ze všech stran bombardován informacemi o dětech. Naštěstí sourozenci už bydlí jinde…

Suma sumárum. V roce 2016 se stala spousta událostí, které bych mohl hodnotit negativně i kladně. A co vy, jaký byl Váš rok 2016. Může být v pohledu člověka celý rok špatný? Napište do komentářů svůj názor nebo stanovisko.

Komentáře

Oblíbené příspěvky